|
|
Návrh úpravny vody z povrchového zdroje
Mečíř, Filip ; Adler, Pavel (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
První část práce se krátce věnuje procesům při úpravě vody. Jsou popsány metody koagulace, flotace, membránové procesy a adsorpce. Druhá část práce se zabývá kvalitou vody ve zdroji a laboratorními pokusy za účelem ověření postupů při úpravě vody z daného povrchového zdroje. Využité laboratorní pokusy jsou sklenicová zkouška pro návrh koagulace, filtrace na modelu membránové filtrace a vsázková zkouška pro granulované aktivní uhlí. Třetí část práce se věnuje popisu stávajícího stavu objektu, ve kterém se má nacházet navrhovaná úpravna vody. V závěrečné části práce je proveden návrh třístupňové úpravny vody o výkonu 7,4 l·s-1 z vodního díla Nové Mlýny I. Součástí práce jsou vybrané přílohy dokumentace pro stavební povolení.
|
|
|
Frakcionace hliníku při vodárenské úpravě.
Houšková, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na úpravu vod s vyšším obsahem hliníku. Cílem práce bylo nalezení optimálních podmínek pro odstranění hliníku koagulací. Sledované podmínky byly dávka koagulačního činidla, intenzita míchání a pH. Jako koagulační činidlo byl použit síran hlinitý a pro optimalizaci podmínek byla využita sklenicová zkouška. Dále byl sledován vliv síranu hlinitého na zastoupení frakcí hliníku v upravené vodě. V poslední části práce byly porovnávány výsledky získané pro síran hlinitý s výsledky železitých koagulantů (síran železitý a chlorid železitý). Z provedených experimentů vyplynulo, že je pro odstranění hliníku z vody koagulací vhodnější použít pouze rychlé míchání. Na účinnost koagulačního činidla má také vliv hodnota pH. V experimentech bylo pH zvýšeno přídavkem vápenné vody. Optimální dávka síranu hlinitého odpovídala dávce, při které bylo dosaženo nejnižší koncentrace zbytkového hliníku a nejnižší CHSKMn. Dávka koagulačního činidla ovlivnila také zastoupení frakcí hliníku v upravované vodě. Při optimální dávce docházelo ke snížení koncentrace téměř u všech frakcí. Z porovnání koagulačních činidel vyplynulo, že železité koagulanty mají vyšší účinnost odstranění hliníku. Přesto je síran hlinitý vhodným koagulačním činidlem pro úpravu vod s vyšším obsahem hliníku, je však potřeba dodržet...
|
|
|
Procesy odželezňování a odmanganování při úpravě podzemní vody
Šafaříková, Jana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá posouzením technologie úpravny vody v Pístech, kde je upravována podzemní voda se zvýšeným obsahem železa a manganu. Nejčastější metodou odstraňování železa a manganu z vody je jejich oxidace na nerozpustné hydratované oxidy a následná separace vzniklých agregátů. Technologie úpravny se skládá z aerace, dávkování oxidačního činidla KMnO4 a mísení, sedimentace, filtrace a hygienického zabezpečení. Byly provedeny chemické analýzy upravované vody, posouzení účinnosti aerace na oxidaci železa a manganu, posouzení separační účinnosti sedimentační nádrže a filtrů, zhodnocení distribuce železa a manganu v náplni filtru, stanovení kalové kapacity a optimalizace dávky KMnO4 a reakčního pH. pH surové vody se v průběhu měření pohybovalo kolem hodnoty 7,31. Koncentrace železa a manganu v surové vodě kolísaly okolo 6,00 a 0,82 mg.l-1 . Bylo zjištěno, že po aeraci zoxidovalo 97,2 % železa a 14,3 % manganu. V sedimentační nádrži bylo separováno 82,9 % železa a 46,5 % manganu. Separační účinnost druhé poloviny nádrže je malá. Děrované stěny v druhé polovině nádrže tedy nepřispívají ke tvorbě agregátů. Stupeň agregace železa a manganu na konci nádrže byl 0,99, respektive 0,76, přičemž největší podíl železa (87 %) i manganu (65,5 %) byl obsažen v makroagregátech, které jsou...
|
|
|
Frakcionace hliníku při vodárenské úpravě.
Houšková, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na úpravu vod s vyšším obsahem hliníku. Cílem práce bylo nalezení optimálních podmínek pro odstranění hliníku koagulací. Sledované podmínky byly dávka koagulačního činidla, intenzita míchání a pH. Jako koagulační činidlo byl použit síran hlinitý a pro optimalizaci podmínek byla využita sklenicová zkouška. Dále byl sledován vliv síranu hlinitého na zastoupení frakcí hliníku v upravené vodě. V poslední části práce byly porovnávány výsledky získané pro síran hlinitý s výsledky železitých koagulantů (síran železitý a chlorid železitý). Z provedených experimentů vyplynulo, že je pro odstranění hliníku z vody koagulací vhodnější použít pouze rychlé míchání. Na účinnost koagulačního činidla má také vliv hodnota pH. V experimentech bylo pH zvýšeno přídavkem vápenné vody. Optimální dávka síranu hlinitého odpovídala dávce, při které bylo dosaženo nejnižší koncentrace zbytkového hliníku a nejnižší CHSKMn. Dávka koagulačního činidla ovlivnila také zastoupení frakcí hliníku v upravované vodě. Při optimální dávce docházelo ke snížení koncentrace téměř u všech frakcí. Z porovnání koagulačních činidel vyplynulo, že železité koagulanty mají vyšší účinnost odstranění hliníku. Přesto je síran hlinitý vhodným koagulačním činidlem pro úpravu vod s vyšším obsahem hliníku, je však potřeba dodržet...
|
|
|
Procesy odželezňování a odmanganování při úpravě podzemní vody
Šafaříková, Jana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá posouzením technologie úpravny vody v Pístech, kde je upravována podzemní voda se zvýšeným obsahem železa a manganu. Nejčastější metodou odstraňování železa a manganu z vody je jejich oxidace na nerozpustné hydratované oxidy a následná separace vzniklých agregátů. Technologie úpravny se skládá z aerace, dávkování oxidačního činidla KMnO4 a mísení, sedimentace, filtrace a hygienického zabezpečení. Byly provedeny chemické analýzy upravované vody, posouzení účinnosti aerace na oxidaci železa a manganu, posouzení separační účinnosti sedimentační nádrže a filtrů, zhodnocení distribuce železa a manganu v náplni filtru, stanovení kalové kapacity a optimalizace dávky KMnO4 a reakčního pH. pH surové vody se v průběhu měření pohybovalo kolem hodnoty 7,31. Koncentrace železa a manganu v surové vodě kolísaly okolo 6,00 a 0,82 mg.l-1 . Bylo zjištěno, že po aeraci zoxidovalo 97,2 % železa a 14,3 % manganu. V sedimentační nádrži bylo separováno 82,9 % železa a 46,5 % manganu. Separační účinnost druhé poloviny nádrže je malá. Děrované stěny v druhé polovině nádrže tedy nepřispívají ke tvorbě agregátů. Stupeň agregace železa a manganu na konci nádrže byl 0,99, respektive 0,76, přičemž největší podíl železa (87 %) i manganu (65,5 %) byl obsažen v makroagregátech, které jsou...
|
host ::
RSS.